17 Úno
Před několika lety bych tomu nevěřila, ale rčení, že „člověk stárne, a tím i moudří“ není zase tak daleko od pravdy. A možná spíš než moudří, vlastně zraje, a třešničkou na dortu je potom i to, když dokáže být nad věcí. I já procházím osobní transformací. Došla jsem k poznání (a konečně to i akceptovala), že změnit nemůžu druhé, ale jedině sama sebe. A proto jsem si sepsala dvanáctero, o které [...]

Před několika lety bych tomu nevěřila, ale rčení, že „člověk stárne, a tím i moudří“ není zase tak daleko od pravdy. A možná spíš než moudří, vlastně zraje, a třešničkou na dortu je potom i to, když dokáže být nad věcí. I já procházím osobní transformací. Došla jsem k poznání (a konečně to i akceptovala), že změnit nemůžu druhé, ale jedině sama sebe. A proto jsem si sepsala dvanáctero, o které bych se s vámi ráda podělila. Přijměte pozvání do mého nitra:

1. Učiním-li rozhodnutí, stojím si za ním a nedumám, co by – kdyby

Znáte to. Líbí se mi červené boty. Červené? Ty jsou moc extravagantní. Koupím si černé, to je klasika a půjdou ke všemu. Ale vnitřní hlas nesouhlasí. Černé jsou nuda, chci červené. No ale červené, k čemu je budu nosit? Ke všemu. Ne, ne, koupím si černé, to je klasika a půjdou ke všemu. Koupím si černé. A následující dva týdny se budu užírat, protože se mi líbily ty červené. A není to jenom o botách. Stejně tak se můžu užírat, že jsem nešla na večírek s Karlem, ale s Pepou. Že jsem odmítla klienta, který přišel na poslední chvíli, protože jsem byla líná vymýšlet, co s ním. Ale kdybych to neudělala, mohl mi vygenerovat zisk. Uá!

2. První myšlenka je správná

Tenhle bod je, jak asi správně namítáte, v přímém rozporu s bodem č. 1. Ale dokud si nezažijete ten pocit viny a výčitek, které se rodí ve vaší vlastní hlavě, nemůžete dospět k moudrému závěru, že nejlepší je poslechnout vnitřní hlas a jeho první myšlenku, která v drtivé většině opravdu správná je.

3. (můj oblíbený bod) Nedělám ze sebe piču

Omlouvám se za neslušný výraz, ale lépe to vyjádřit nejde. Kolikrát se mi stalo, že jsem v nějaké situaci jednala nějakým způsobem, a jako kdybych přitom vystoupila ze svého těla a pozorovala se zpovzdálí. Nestačila jsem se divit. Proto jsem si pro sebe zformulovala bod č. 3 a pokouším se jím řídit. V emočně napjaté situaci poodstoupím, rozdýchám se a neženu se do konfliktu. Raději odejdu za roh nebo na toaletu. Tuhle jsem na ní nadávala hezky z plných plic a upřímně jsem litovala, že neznám víc sprostých slov. Odnesla to tužka, kterou jsem se urputně snažila zlomit. Naštěstí pro ni to dopadlo dobře. Vydržela.

Body 4., 5., 6. a 7. vycházejí z bodu č. 3

4. Nedokazuju za každou cenu, že jsem nejlepší a všechno vím

Těžké. Obzvlášť v případě, že se vám někdo celé dětství snaží vsugerovat, že jenom ti nejlepší jsou hodni uznání a s dvojkami to daleko nedotáhnete. A jedině ten, který má ruku v pozoru celou hodinu češtiny a u tabule ze sebe chrlí jedno ruské slovíčko za druhým, přijde do nebe, a soudružka učitelka, rodiče a vůbec celá komunistická strana včetně Sovětského svazu vás za to budou mít rádi. A když nebudete nejlepší, tak nebudou. Jó, ale na to, že je vám přes třicet a všechny uvedené pravdy už dávno neplatí, si musíte přijít sami. A pak konečně pochopíte, že o tom být nejlepší, to není.

5. Není za každou cenu nutné, abych byla vtipná

Tohle je výzva! Opravdu jsem si to dřív myslela. Že jsem za každých okolností vtipná. Okolí si tak jisté nebylo. Vesele jsem komentovala příspěvky na Facebooku a smála se svým vlastním vtipům. Prozřela jsem v okamžiku, kdy stejnou strategii (možná nevědomky) zvolila jedna moje příbuzná. Jeden její příspěvek mě tak urazil, že jsem otočila o třistašedesát a dnes už si sakra rozmyslím, co komu řeknu. Člověk se učí…

6. Není za každou cenu nutné, abych měla poslední slovo

Tenhle bod taky můžu. Jak ráda jsem dřív mívala slovní přestřelky všeho druhu, ve kterých jsem s oblibou vítězila. Možná to byl pozůstatek z dětství, kdy jsme s bratrem hráli oblíbenou hru na „Jsi kráva. To jsi ty a co su já?“, možná pozůstatek z puberty, kdy jsme s kamarádkami (a později i ctiteli) hráli hru na „Polož to. Ne, ty to polož.“ Nechat poslední slovo tomu druhému je do jisté míry osvobozující a nastavuje okolí hranice. Ukazuje na vnitřní nadhled a velkorysost. A takové vlastnosti jsou ušlechtilé.

7. Na emaily, které mě rozčílí, odpovídám druhý den

Tady jsem se mnohokrát spálila. Jednala jsem v afektu. „Ty čůzo, já ti to nandám, počkej!“ A už jsem žhavila klávesnici. Není divu, že jsem v kolektivu nebyla příliš oblíbená. Vůbec jsem to nechápala a ještě jsem si myslela, jak je to skvělé, že jsem tak hezky upřímná a nenechám si nic líbit. No a pak jsem si ty emaily přečetla druhý den a zjistila, že to jejich odesílatel myslel úplně jinak a že železo nebylo zase tak žhavé a tak dále. Dnes už jsem opatrnější. Nebo moudřejší?

A dál už se vezu na vlně sebe-vědomí a sebe-jistoty:

8. Primárně uspokojuji své potřeby a hájím své zájmy

Budu se opakovat, zase jde o dětství. Soudružka učitelka bude šťastná a usměvavá jedině tehdy, když budou děti sedět na zadku, mlčet a nosit do školy kaštany a lístečky od papíru. Zlobíš? Na učňák s tebou! A pak už to jede. Pan profesor na vysoké potřebuje sepsat dizertačku, a proto by se mu hodily referáty studentů. Nemáš? Nedostaneš zápočet. Pan ředitel v bance potřebuje, aby mravenečci za přepážkou pracovali, jinak nedostane čtvrtletní odměny. Nemakáš? Na tvoje místo stojí fronta dalších. Je mi líto, přátelé, takhle už NE. Dnes ti nepomůžu, nechce se mi. Prosazovat svoji hodnotu je radost, když to člověk bere jako hru!

9. Nejsem na sebe tvrdá

Jsem jenom člověk. Nejsem dokonalá, dělám chyby. A je to tak v pořádku. Už nemusím být nejlepší. Nemusím se pořád snažit. Přijímám sama sebe takovou, jaká jsem, a mám se ráda. Jsou dny, kdy se mi prostě nic nechce, tak nic nedělám. Jsou dny, kdy dělám bláznivé věci. Třeba si dám na ulici zmrzlinu v půlce ledna. Ale pozor! Tak, jak pracuju na přijímání sebe sama, tak musím pracovat i na přijímání ostatních. Taky nejsou dokonalí. A dá to práci. Ale stojí to za to!

10. Nebojím se říct a hájit svůj názor

Komunikace je v převážné většině otázkou minimálně dvou komunikátorů. Sama se sebou si sice hezky pokecám, ale o tom to není. Pokud se jeden bojí vyjádřit svůj názor, druhý má jednoduchou práci. A vzniká úrodné pole pro potlačování emocí, pasivní agresivitu a vytváření konspiračních teorií. Říct na rovinu (a diplomaticky) svůj názor je jedna z nejtěžších věcí. I když o nic nejde. Člověk naproti vám vás nezabije, maximálně vás pošle někam. Ale překonat nastavení z dětství, které vám velelo, že když budete zlobit (ergo nesouhlasit), maminka vás nebude mít ráda, dá práci.

11. Vždy se psychicky připravím na ten nejlepší výsledek

Jak se to říká? Čemu dáváme pozornost, tomu dáváme energii. A protože všechno kolem nás je jenom zhmotněná energie, měli bychom být opatrní, kam tok té naší směřujeme. Tenhle bod je zatím jenom na papíru, i když první krůčky už mám za sebou a začínám trénovat stabilitu. Řídím se rčením, že problémy se řeší, až když nastanou. A že všechno dobře dopadne! A ono dopadne! V ten správný čas!

12. Dávám věcem volný průběh a nenechávám se ovládnout strachem

K tomuto bodu už asi není moc co dodat. Snad jen to, že jsem se postavila svému strachu a přijala jej. Stal se mou součástí. Vždycky, když přijde, ptám se ho, proč je tu a co mi přináší. A podle toho jednám. S vírou, že všechny věci jsou tak, jak mají být.

Howgh.

***

Někdy dovedu být nad věcí tak dokonale, že se ostatní nestačí divit!

Čtěte: „Z pera anonyma„!

2 Comments

  • Krásně napsané, lehce... ufff, úplně jsi mi s tímto článkem vyrazila dech, protože jsem nečekala, že to bude tak hezké:) Vzpomněla jsem si také na jedno svoje dávno zapomenuté heslo: "Když jsi si něčím jistá, nemusíš to nikomu zdůvodňovat, vysvětlovat."

    Odpověď
    • Autor Jana
    • 7.5.2014 at 22.05
  • Dvanáctero tohoto druhu je schopná vymyslet (a také dodržovat) pouze žena. Ta totiž, na rozdíl od muže, je schopná provádět hned několik činností najednou. Každý muž by se spolehlivě někde mezi body 5 a 9 naprosto spolehlivě zamotal a absolutně by nevěděl jak dále postupovat. Zkrátka - za vším dokonalým hledej ženu.

    Odpověď

Váš komentář