23 Čvc
Ze všech stran poslouchám, kolik skvělých věcí a zážitků se dá pořídit na různých slevových webech. A že to bylo o polovinu levnější, ale kvalita výborná. A že k půl kilu tataráku jsme měli dvacet topinek. Dokonce že i ta masáž byla taková jako lepší a potěšení takové jako hlubší, když to bylo v podstatě zadarmo. Nevěřím ničemu, co je s výraznou slevou, nicméně i já jsem se nechala zlákat a zakoupila poukaz [...]

Ze všech stran poslouchám, kolik skvělých věcí a zážitků se dá pořídit na různých slevových webech. A že to bylo o polovinu levnější, ale kvalita výborná. A že k půl kilu tataráku jsme měli dvacet topinek. Dokonce že i ta masáž byla taková jako lepší a potěšení takové jako hlubší, když to bylo v podstatě zadarmo. Nevěřím ničemu, co je s výraznou slevou, nicméně i já jsem se nechala zlákat a zakoupila poukaz na kosmetiku za pouhých stodevadesátdevět, a to hned dvakrát. No, nekup to!

V domluvenou dobu jsem se dostavila na určené místo a opravdu, ale opravdu se těšila, že budu hodinu tiše ležet, mlčet a rozjímat, zatímco kosmetička mě bude dělat ještě krásnější. Zazvonila jsem na zvonek, sice neoznačený, což mě mělo varovat, ale zvědavost a kupon v ruce byly pořád silnou motivací vejít do jámy lvové. Otevřela mi drobná pihovatá blondýnečka a lišácky na mě pomrkávala očima olemovanýma prodlouženými řasami. „Jdete na kosmetiku, že?“ přivítala mě sladce a být v Kanadě, mohli by pod ní zachytávat kapající sirup. „Ano,“ já na to nedůvěřivě. „Tak pojďte dál, já jsem Petra,“ švitořilo to stvoření. „A vy?“ Odkdy potřebuje kosmetička znát jméno klientky? „Kateřina,“ dostalo se jí odpovědi. „Slečna nebo paní?“ – „Slečna.“ Chyba! Ale pozdě… „Takže slečno Katko, odložte si a pustíme se do práce,“ rozkaz byl jasný. Že tohle odpoledne nepůjde o relax a rozjímání a že těch pupínků, co mám na obličeji, se nezbavím, mi začalo být jasné v okamžiku, kdy jsem v místnosti nespatřila lehátko a kosmetické přípravky, ale křesílko, pár skříní a pracovní stůl. Utéct nebylo kam.

„Tak slečno Katko, vyplníme si malý dotazníček, abychom viděly, jak jste na tom,“ začal výslech. Možná se budete ptát, proč jsem neutekla hned na začátku. Vězte, že to prostě nešlo. „Kouříte?“ – „Ne.“ Plusové body.  „Pijete?“ – „Jako duha.“ – „Aha. A co pijete?“ – „Všechno.“  Minusové body, stav vyrovnán, 1:1. „Používáte krémy s UV faktorem?“ – „Ano.“ Plusové body. „Denní i noční?“ – „To neřeším.“ Minusové body. 2:2 „Jíte ovoce a zeleninu?“ – „Ale jo, jím.“ Plusové body. „Jíte pravidelně?“ – „Jak kdy.“ Minusové body. 3:3 „Je něco, co byste na svém těle chtěla změnit?“ – Ha! Dobrá otázka, ale nachytat jsem se nenechala. Už od začátku jsem totiž měla nekalé tušení, že se mi slečna pokusí narvat nějakou kosmetiku nebo přípravky na hubnutí, takže jsem jí nechtěla „jít na ruku“. „Ani ne, jsem se sebou spokojená.“ 4:3 pro mě. Slečna si zklamaně prohrábla vlasy. „No, možná přece jen něco.“ Petra zbystřela. „Ano?“ – „Ploché nohy, ty bych změnila.“ 5:3 :-)

„Přejdeme k ošetření,“ slečna Petra posbírala zbytky sil po slovní přestřelce. „Nejdřív Vám na jednu polovinu obličeje naneseme tenhle krémík, necháme patnáct minut působit, abyste viděla, jaká tam bude změna a porovnala to s druhou půlkou.“ Tak tohle mě dostalo. 5:4 Představa, že tam strávím dalších 15 minut kvůli druhé půlce obličeje, mě přiváděla k zoufalství. Slečna odlíčila, nanesla a šveholila. „Ta kosmetika je stoprocentně přírodní.“ – „Opravdu? A co to obsahuje?“ zajímala jsem se o složení přípravku. „Eee, samé přírodní látky,“ Petra si nebyla moc jistá. „Ano, slyšela jsem. Ale jaké přírodní látky?“ „Noo, to já nevím.“ – „Nevíte?“ – „Nevím, to je obchodní tajemství.“ – „Obchodní tajemství? Nepřijde Vám to divné?“ Mně to divné přišlo. „Tak určitě tu od toho máte nějakou krabičku, ne? Na té bude složení,“ přešla jsem do přímého útoku. Petra se vydala ke skříni, chvíli se v ní přehrabovala, vrátila se s prázdnýma rukama a prohlásila, že jí zrovna všechny krabičky došly. „Jo, jasně, jako na potvoru zrovna teď došly všechny krabičky,“ pomyslela jsem si v duchu. Po patnácti minutách jsme zkontrolovaly stav mého obličeje. Petra setřela zbytky krému, nastavila mi zrcadlo a zeptala se, co vidím. „Sebe.“ – „No ano, ale vidíte ten úžasný rozdíl? Jak Vám ta půlka obličeje prokoukla?“ – „Ne.“ 6:4

Petra se kysele usmála, zřejmě pochopila, že já si u ní žádné přípravky nekoupím a od té chvíle nabraly věci na obrátkách. Beze slova mi natřela druhou půlku obličeje zázračným krémem, místo patnácti minut jej setřela asi za minut pět, s předstíraným úsměvem mi celý obličej pokryla vrstvou krycího krému: „Tohle je náš nejoblíbenější produkt, říkáme mu sameťáček, je tak  heboučký…“ , řekla mi, že se o sebe starám skvěle a žádnou další péči nepotřebuji a vyprovodila mě ze salonu.

Do dneška jsem úplně nepochopila, o co tady šlo. Zřejmě o prodej kosmetiky, to bylo docela jasné (značku neprozradím, nebudu dělat reklamu). Nicméně Petra se vůbec nepokusila mi dát alespoň katalog, vzdala to předem. A já jsem ještě nikdy nebyla sama na sebe tak naštvaná. Že zrovna já, která všechno prozkoumám odshora dolů a nazpět to samé, jsem se nechala takhle hloupě nachytat. A že jsem ty kupony koupila rovnou dva. Marně jsem přemýšlela, komu bych ten zbývající věnovala, ale pomstít se někomu tímto způsobem by bylo pod moji úroveň. Se skřípěním zubů jsem jej tedy roztrhala a webovým stránkám se slevami se od té doby vyhýbám jako čert kříži.

Váš komentář 

Kdo je Kaacza

Jmenuji se Kateřina Kalačová - Káča, moc mě těší. Psaní je moje vášeň. Vášní mám víc. Vášnivě ráda zkouším nové věci. Vášnivě ráda cestuji, čtu a tančím swing. Vášnivě ráda učím. Vášnivě ráda poznávám hluboká zákoutí svého podvědomí. Vášnivě ráda objevuji svoji životní cestu. A vášnivě ráda pomáhám druhým, aby se vydali na tu svoji. O tom všem je blog Kaacza.cz. S hlavou v oblacích a nohama na zemi. Sdílím s vámi své zážitky a zkušenosti, které mě v životě posunuly. Příběhy psané lehkou rukou. Doufám, že posunou i vás.

Nechcete přijít o žádný nový článek?

Svěřte mi svůj email a nechte to na mně!
Jméno
Email *