13 Srp
Ó, na světě větší krásy není než když přijdeš TY, prudké ochlazení… Otvírám duši, otvírám srdce, otvírám každou buňku svého těla které do běla tvůj bratr hic tak rozžhavil a nadechuji zprudka plna nových sil jak kdybych utopit se v zrncích chladu chtěla… Zůstaň, ach zůstaň se mnou ještě chvíli ne, neodcházej, smutno bude zase jen rozlévej se po mých pažích bílých a ukoj moji touhu po tvé krystalické kráse… [...]

Ó, na světě větší krásy není
než když přijdeš TY, prudké ochlazení…

Otvírám duši, otvírám srdce,
otvírám každou buňku svého těla
které do běla tvůj bratr hic tak rozžhavil

a nadechuji zprudka plna nových sil
jak kdybych utopit se v zrncích chladu chtěla…

Zůstaň, ach zůstaň se mnou ještě chvíli
ne, neodcházej, smutno bude zase

jen rozlévej se po mých pažích bílých
a ukoj moji touhu po tvé krystalické kráse…

Já u nohou Ti ležím a navždy ležet budu
znavena tím prolínáním našich těl

zůstaň tu se mnou – PROSÍM – o osudu
mém ty rozhoduješ navždy, žel…

Váš komentář