30 Pro
Některá setkání k vám přijdou zcela nečekaně. Vyhrála jsem na Sportku, 121 Kč, díky bohu za ty dary. Tiket jsem ze zvědavosti zkontrolovala, než jsem vyrazila do mrazivého města. Vsazených 100, výhra 21. Mohlo to být kapku víc, ale co už. Taky to nemuselo být nic. Ve městě jsem si vzpomněla, že mám vlastně ten tiket, a ještě stírací los s výhrou 30 Kč, a tak jsem vešla do náhodného [...]

Některá setkání k vám přijdou zcela nečekaně.

Vyhrála jsem na Sportku, 121 Kč, díky bohu za ty dary. Tiket jsem ze zvědavosti zkontrolovala, než jsem vyrazila do mrazivého města. Vsazených 100, výhra 21. Mohlo to být kapku víc, ale co už. Taky to nemuselo být nic. Ve městě jsem si vzpomněla, že mám vlastně ten tiket, a ještě stírací los s výhrou 30 Kč, a tak jsem vešla do náhodného tabáku, který jsem zrovna míjela, že je oba proměním.

Trafiky moc nemusím. Smrdí to tam tabákem a chodí tam divní lidé. A prodavačky jsou většinou taky podezřelé. Ta v mojí trafice byla při těle a čas od času se rozkašlala, jako kašlou silní kuřáci.

Byla mi povědomá. Zadívala jsem se pozorněji. Vypadala jako moje spolužačka ze základní školy. Ale ne ne, je jí jenom podobná, tohle nemůže být ona. Vzala si ode mě tiket Sportky.

Máte tam 121 Kč, zvolala.

Hm, díky.

Nejste moc překvapená.

To nejsem, já jsem ten tiket kontrolovala už doma. To kdybyste mi řekla, že jsem vyhrála dva miliony, to bych byla překvapená!

Dva miliony nepotřebujete.

Nepotřebuju?

Ne. Potřebujete hlavně zdraví.

Zadívala jsem se pozorněji.

Ona taky.

Nejmenovala jste se dřív náhodou Kalačová?

Ano.

Věděla jsem, kam míří.

Kateřina?

Ano.

Já jsem Maruška Novotná. Tvoje spolužačka ze základky. Vypadáš pořád stejně.

Okamžitě mi naskočily všechny dětské křivdy. Maruška Novotná. Předsedkyně třídy. Ambiciozní. Všechny tužky srovnané v koženém pouzdře podle velikosti. Soupeřila se mnou o kluka. A teď tu přede mnou stála, při těle a s kašlem tuberačky. A se srdcem na dlani.

Co teď vlastně děláš, beruško? Volala přes celou prodejnu a ignorovala při tom frontu dalších žen, které stály za mnou.

Pracuju v cestovním ruchu.

Aha, já myslela, že se uchytíš ve zdravotnictví.

Ne ne.

Nebyla jsem schopna slov, moje překvapení bylo příliš velké. Byla jsem ráda, že ji vidím, ale někdy je srážka s realitou prostě silná káva.

Omluvila jsem se.

Přijdu jindy, až bude větší klid.

Jasně, jasně, ráda jsem tě viděla a vše nejlepší do nového roku. A hlavně to zdraví…

 

Děkuji, Maruško, za tohle setkání.

A pro nás všechny malé shrnutí:

1) Choďme se srdcem otevřeným, protože nikdy nevíme, kdy a kde koho můžeme potkat.

2) Neposuzujme druhé podle toho, kde pracují a jak vypadají. Můžou být daleko víc v pohodě, než jsme vy.

3) Dva miliony nepotřebujeme k tomu, aby o nás projevil druhý člověk upřímný zájem nebo abychom byli šťastní.

4) A hlavně to zdraví. Nejen do nového roku!

 

Krásný rok 2020! :-)

 

Váš komentář