08 Pro
Sychravá podzimní odpoledne mám ráda. Obzvlášť ta víkendová, kdy se nemusí nic dělat a povoleno je vše, na co má člověk zrovna chuť. Venku je mlhavo, lehce mrholí, psa by nevyhnal. Čas ubíhá tak nějak pomaleji a být líný je jediný způsob, jak si takové odpoledne dosyta vychutnat. A jak si víkendové nicnedělání užívám já? 1. zapaluju svíčky Mraky svíček. Mám je na stole, na klavíru, na okně, na poličkách [...]

Sychravá podzimní odpoledne mám ráda. Obzvlášť ta víkendová, kdy se nemusí nic dělat a povoleno je vše, na co má člověk zrovna chuť. Venku je mlhavo, lehce mrholí, psa by nevyhnal. Čas ubíhá tak nějak pomaleji a být líný je jediný způsob, jak si takové odpoledne dosyta vychutnat. A jak si víkendové nicnedělání užívám já?

1. zapaluju svíčky

Mraky svíček. Mám je na stole, na klavíru, na okně, na poličkách i na skříních. Velké, malé, barevné, voňavé i bez příchuti. Miluju, když je pokoj osvětlený malými plamínky teplého světla. A taky se ráda skrze jejich světlo dívám z okna a pozoruju okolní domy, jestli jejich obyvatelé sdílejí stejnou zálibu v osvětlování zamlžených skel mihotavými světýlky.

2. vařím si čaj

Litry čaje. Nejradši mám bylinkové. S nadšením střídám heřmánek, mátu, lípu, kontryhel, meduňku nebo fenykl. Mám jich plnou skříň. A potom lapacho a úžasný černý čaj s bergamotovým olejem z Marks & Spencer, ten se ničemu nevyrovná! Jo a taky jsem dostala recept na skvělý ledvinový čaj. Bylo to hotové dobrodružství sehnat všechny přísady, ale stálo to za to.

3. peču sušenky

Dva plechy. Ne, radši tři. K tomu čaji. Když se bytem line vůně čerstvě upečených čokoládových sušenek, člověk jako by se vrátil do dětství. A taky trochu do pohádky O pejskovi a kočičce. Nejdřív prohledáte celou kuchyň a složíte na hromadu všechny ingredience, potom je splácáte do lahodné hmoty (kdo někdy neulizoval těsto přímo z mísy?) a nakonec upečete. A pak už jen mňááám!

4. hraju na piano

Dlouho. Dokud prsty poslouchají. Na piáno totiž hrát neumím. Takže hbité prstíky nemám. A mým nehbitým dává hledání těch správných klapek trochu zabrat. Což ovšem nemění nic na faktu, že hraní na piano je mojí vášní, které se věnuji několikrát do roka. Kromě Ovčáků čtveráků zvládám pár kousků z Bídníků a pár útržků od Queenů. Fredie byl prostě Bůh!

5. poslouchám oblíbenou hudbu

Nasycena vlastní hudební produkcí předávám žezlo profíkům. Sfouknu prach z kazet, které přežily z dob dávno minulých (a taky nepadly za oběť kazeťáku, který je s oblibou vymotává – poznámka pro pamětníky), a taky z cédéček, a nechávám se unést na vlnách swingu, jazzu nebo opery. Takové Mozartovo Requiem je tvrdší než kdejaký heavy metal, věřte mi!

Není větší slast, než když nemusím v sobotu odpoledne dělat vůbec nic. Jen tak jsem a čas plyne. A já se rozplývám spolu s ním a užívám si při tom svoje rituály.

A když nezaberou, zbývá mi poslední možnost:

Upeču ještě víc sušenek. A všechny je sním. :-)

 

P.S. Pokud přece jen nezaberou sušenky, zcela jistě zabere čokoláda. Po té ženy taky touží!

Čtěte: Jeden čtvereček uspokojí chuť na sladké

Váš komentář 

Kdo je Kaacza

Jmenuji se Kateřina Kalačová - Káča, moc mě těší. Psaní je moje vášeň. Vášní mám víc. Vášnivě ráda zkouším nové věci. Vášnivě ráda cestuji, čtu a tančím swing. Vášnivě ráda učím. Vášnivě ráda poznávám hluboká zákoutí svého podvědomí. Vášnivě ráda objevuji svoji životní cestu. A vášnivě ráda pomáhám druhým, aby se vydali na tu svoji. O tom všem je blog Kaacza.cz. S hlavou v oblacích a nohama na zemi. Sdílím s vámi své zážitky a zkušenosti, které mě v životě posunuly. Příběhy psané lehkou rukou. Doufám, že posunou i vás.

Nechcete přijít o žádný nový článek?

Svěřte mi svůj email a nechte to na mně!
Jméno
Email *