22 Pro

Stává se vám někdy, že vám začne prudce klesat hladina cukru v krvi a vy víte, že máte zhruba dvě a půl minuty na to ji zvýšit, jinak bude zle? Před očima se začnou dělat mžitky, hlava se točí, kolena se podlamují a vy si pomalu, ale jistě začínáte vybírat místo, kam složíte vaši maličkost v mdlobách. V ideálním případě se v průběhu toho krátkého času, který ještě zbývá, najde kousek čehokoliv k jídlu, který vás zachrání od potupného vytírání podlahy vlastním tělem. A pokud ne k jídlu, tak alespoň k pití. Jako třeba automat na čokoládu.

V peněžence poslední dvacetikoruna, ale co už, zdraví je přednější. Silou vůle ovládnete touhu svého těla spadnout a třesoucí se rukou zvolíte program a zmáčknete start. Ve stroji to začne hučet a vy se těšíte na svou dávku umělohmotné přeslazené tekutiny. Začne vytékat. A teče a teče a teče.

A kelímek nikde…!

Uáááá!

A pak nevíte, co dřív. Jestli zachraňovat čokoládu, která vám mizí před očima v útrobách šíleného automatu, a ani hesla „Stůj“ nebo „Hrnečku stop“ jaksi nezabírají. Nebo jestli zachraňovat svoji pověst, protože okolostojící se vesele baví na váš účet a na čele jim čtete „Se ukaž, kočko!“. Nebo jestli zachraňovat svůj klesající cukr, ale jak, když tu dvacku už z automatu nevylovíte.

Takže nakonec jenom stojíte, tupě zíráte na tu plechovou obludu, která si z vás dělá šprťouchlata, trénujete se v zachovávání stoického klidu, předstíráte, že jste to vlastně věděli, že tam žádné kelímky nejsou, že přece nejste tak hloupí, že byste krmili nenažranou příšeru penězi jen tak z plezíru, a vlastně i ten cukr se vlivem prodělaného šoku jaksi ukázněně vrátí na svou obvyklou hladinu.

A jaké z toho plyne ponaučení?

Zdravá cukru hladina u kelímku začíná! :-)

Váš komentář